Všechna místa (kromě těch, co doopravdy nedoporučujeme) ukládáme do naší spací mapky. Děláme ji proto, abychom si ještě za rok (i deset) vzpomněli, kde jsme se tenkrát “ubytovali”. A hlavně proto, abychom jiné obytkáře inspirovali k tomu, že se nemusí nutně probouzet v kempu, pokud už je tenhle způsob cestování trochu omrzel.

TIP: Další wild místa pro stan v horách i obytku kousek od lesa najdete na webu Wild camping tips nebo v betě mobilní aplikace (zatím pro iPhone). Stačí klukům napsat a moc rádi vám ji k hledání i sdílení míst poskytnou.

Procestovali jsme zatím pár evropských zemí a své dojmy a poznatky ze spaní na divoko sepisujeme a postupně doplňujeme právě sem. Pravidla, kterými se řídíme, a způsoby, jakými hezká místa hledáme, najdete tady.

PORTUGALSKO

Portugalsko je pro obytkáře učiněný ráj. Dokonce se hezky se tu o ně (nás) starají. Na stellplatzech najdete toalety a vodu načerpáte skoro kdekoli. Řetězec Intermarché má pro obytkáře i svůj program a u jejich obchoďáků můžete strávit zadarma i 2 noci, načerpat vodu, vymýt toaletu a vypustit odpad. U Intermarché najdete i nové voňavé pračky, které vám prádlo neponičí, ale doopravdy vyperou. A v ceně máte i ekologický prášek na praní.

Nejkrásnější místa na spaní jsme našli u pobřeží Algarve a ještě o kousek krásnější na pobřeží mezi Sagres a Sines. Cestou ze Sagres najeďte na silnici číslo N268, která vede podél pobřeží. Nejlepší na ní je, že téměř každý sjezd vás dovede k pláži. Polňaček a trochu zarostlých cest se nelekejte, všechny někam vedou a jsou i částečně udržované pro podobné dobrodruhy. I po několika kilometrech směrem k pobřeží, když už si myslíte, že tu musí být konec světa, najdete oplocený útes (z recyklátu) s varovnými značkami o potrhaných okrajích. Většina podobných cest je vysypaná štěrkem a pouze s několika nezbytnými výmoly zpevněná okolními lesíky.

Zemědělské cesty mezi poli nebo cesty poblíž pláží (myšleno v úrovni oceánu, ne na útesech) mohou být místy písčité a velkým autům hrozí zahrabání. Když podobný úsek cesty zahlédneme, jdeme nejdřív na obhlídku a cestu si trochu upravíme. Vysteleme ji kameny nebo polámanými větvemi po okolí, když je potřeba. Provoz je minimální, takže žádná zácpa nehrozí. Pokud se zahrabete, většinou je na blízku nějaký traktor, který vás vytáhne (aspoň tím se vždycky utěšujeme my). Zatím jsme ho nepotřebovali.

Pokud potkáme místní, většinou nám pokynou, usmějou se nebo i zamávají. Na obytkáře tu jsou zvyklí a neberou je jako nutné zlo.

ŠPANĚLSKO

Objeli jsme celé jihovýhodní pobřeží a našli spoustu krásných míst. Žádné závory na parkovištích omezující výšku, minimum značek se zákazy, žádné zátarasy na šířku osobáku. Zaparkujete kousek od pláže,v lesíku nebo přímo na pláži a nikoho neobtěžujete. Když je někde zákaz, respektujeme ho. Nehledě na to, zda zákaz platí pro alkovnu nebo karavan. Je pro obytňák a tím my jsme taky, i když v dodávce.

Doporučujeme vyhnout se větším parkovištím, i když na nich nikdo není. Obvykle okolo jedenácté večerní až jedné ranní, přijedou místní driftovat auty nebo randit na mopedech. A nedá nám nezmínit se o množství odpadků, na které všude (ať už na parkovišti u pláží nebo v lese přírodního parku) narazíte.

Ve Španělsku se docela obtížně hledájí prádelny. V infocentrech nás většinou poslali do čistíren, tak jsme vsadili na pračky v kempech. Jsou tam většinou na peníze nebo zakoupené žetony, tak by v principu nikomu použití nemuselo vadit. Vždycky jsme se zeptali, občas to vyšlo (na západním a části jižního pobřeží), občas ne (na jižním pobřeží od Tarify dál). Kvalita praček je ale bídná. Většinou šlo o staré pračky s vrchním plněním, které nám prádlo potrhaly nebo pořádně nevymáchaly a zůstaly na něm bílé fleky, což byla ta lepší varianta. Nic jiného z vlastní zkušenosti doporučit bohužel nemůžeme.

Wildcamping u Guéjar Sierra

NĚMECKO

Německem jsme na začátku jen projížděli kolem jezer a při cestě z Francie objeli celý sever včetně Rujány. Lesíkatá parkoviště poblíž Baltského moře i skoro kdekoli na Rujáně jsou zpoplatněná (na parkování i přespání), tak volíme polňačky. Ale jde to. A chytáme tu 3G na práci (stále máme francouzskou simku Free s tarifem 25 GB za 20 eur měsíčně). Lidi se na nás nesmějí jako v Portugalsku nebo Španělsku, ale nenecháváme se odradit. Počítejte také s tím, že probuzení s výhledy na moře bude sakra obtížné najít.

Okolo Baltskéo moře se to hemží komáry. Rujána je tím proslavená, nás ale sežrali spíš až na polském pobřeží, kde jsou přemnožení. Doporučujeme rozhodně přibalit repelent, klidně se inspirujte naším domácím.

ITÁLIE

V Itálii jsme projeli pobřeží jen od La Spezie směrem na Francii. Pobřeží mají docela zastavěný a u pláží zákazy pro obytky, které by tam neměly ani jezdit, natož snad parkovat. Na úplně nejlepších místech na světě jsme tady nespali, ale dalo se. Spíš jsme se snažili vychytat aspoň trochu něco mimo lidi, kde budeme mít trochu soukromí. Hitpáradu ani ohňostroje nečekejte.

FRANCIE

Ve Francii mají spoustu omezení. Řídíme se tady, že co není zakázaný, je povolený. Pokud se vejdeme mezi zátarasy, jsme jako osobák a můžeme tam být. Stejně tak s výškou. Výškové zátarasy mají i před obchoďáky. Jasně, nechtějí, aby jim tam obytňáci kempili, ale musíme si někde nakoupit, no ne? My obchoďáky vyhledávali jen kvůli netu, kvůli spaní určitě ne, a trochu nás to štvalo. Na jihu jsme našli pár stellplatzů podél moře, jinak jsme spali třeba poblíž lesů a parků.

Z Portugalska jsme se vraceli podél západního pobřeží, kde je opět spousta zákazů a omezení. Když se ale rozhodnete přespat od pobřeží kousek dál, najdete hezká místa v lesích. I v Bretani jsme strávili skoro dva týdny a spávali mezi pastvinami a poli. U Silon de Talbert najdete legální místečko i s výhledem na moře, stejně jako u přenádherného brestského majáku.

Prádelny jsou ve Francii naprostý standard. Mezi Google recenzemi dokonce můžete najít tu nejlepší. Z námi vybrané v Saint Brieucu jsme si nesli do auta tak voňavé prádlo jako už dlouho ne. Není tedy problém najít je i v menších městech.

Polsko

V Polsku trávíme poslední skoro 2 týdny. Spát se dá úplně kdekoli, ať už poblíž moře, v lesích, ve Sloviňském národním parku (jo, vážně legálně můžete projíždět i spát na odpočívadle). Trochu horší to tu mají s cestami. Navigace nás vede po standardních bílých silnicích, ve skutečnosti to je horší než lesní cesta. I takové “silnice” ale brázdí DPD i polská pošta.

Moc lidí tu mezi vesnicemi nepotkáváme, a když, tak nás jako obytkáře většinou ignorují a děti na nás mávají.

Belgie & Holandsko

V Belgii a Holandsku jsme strávili všeho všudy 2 noci ve vnitrozemí. Místa jsme našli parádní, ale u moře pobřeží jsme nebyli, tak těžko soudit.

Obě místa jsme našli mezi vesnicemi a velikými statky s koňmi, prasaty a krávami.

Estonsko & Litva & Lotyšsko

V Estonsku, ostatně jako v celém Pobaltí, polňačky od hlavních silnic většinou vedou ke statku nebo dalšímu baráčku. Pokud můžeme radit, vyberte si boční cestu, která vede mezi vesnicemi, kde spací místo najde snadněji. Pokud tedy nechcete spát někomu na zahrádce. My nejčastěji spali v lesích, kde byl stín a hlavně borůvky. Poblíž pobřeží jsou pak více či méně frekventovaná parkoviště, většinou neplacená.

Wildcamping v lesíku nad útesy na západě Portugalska

Wildcamping poblíž přírodního parku Lagoas de Santo André e Sancha

Wildcamping u Saint Victoire, Francie

Wildcamping u Saint Tropez