Do Jordánska jsme se z Krakova vydali loni v první polovině března. Počasí bylo optimální – nehrozila příšerná vedra a v poušti už teploty neklesaly pod nulu. I tak jsme si ale teplo i zimu užili řádně. 

Protože jsme přilétali a odlétali z izraelského Eilatu, naší první zastávkou se stala Akaba. Odtud jsme se vydali na dva dny do pouště Wadi Rum, pokračovali do skalního města Petra a cestou k Mrtvému moři jsme se stavili ještě v přírodní rezervaci Dana. Ammán, horu Nebo nebo Džeraš budeme objevovat zase příště. A jak se v Jordánsku neztratit? Sepsali jsme tady ještě pár praktických rad.

Co se dá vidět a zažít v Jordánsku za 10 dnů?

Akaba

• První noc jsme strávili u sympatického učitele na okraji Akaby přes Airbnb (při výsleších na izraelském letišti jsme o tom ale raději pomlčeli). V noci se na nás někdo doklepával, tedy spíše dobouchával pěstí, na venkovní dveře, podle Junaida jen ale někdo potřeboval vodu nebo si připojit elektřinu (což je prý běžné). Z bytu jsme se za 1 JOD (cca 32 Kč) dostali do centra taxíkem.

• Turistické centrum města se koncentruje v okolí ulice An Nahdah, kde sídlí i všechny půjčovny aut a pár směnáren, a směrem k Mekáči po ulici Al-Hammamat Al-Tunisiyah, kde najdete i turistické stánky s další směnárnou.
• Vydejte se ale spíš mezi místní do ulic za parkem v ulici Al-Hammamat Al-Tunisiyah – na druhou stranu od promenády s půjčovnami aut. Najdete tu malé obchůdky, směnárnu s lepším kurzem a zprostředkovatele mobilního připojení.
• Z Jordánska nemůžete odjet, aniž byste si nedali v kavárně šíšu. V Akabě si pochutnáte s místními v kavárně قهوة توحهi na ulici K. Hussein, kde vám nabídnou další báječnou věc – silný sladký černý čaj. Dejte si ho s mátou, kardamonem nebo šalvějí – nikdy se vám neomrzí. Pokud jste holky cestovatelky, nenechte se překvapit tím, že tam budete sedět samy mezi samými muži.

• Co v Akabě zakousnout? Ob dva domy od naší oblíbené kavárny/šíšárny u autobusového rozcestníku najdete malé bistro, kde za 0,5 JOD dostanete fantastický falafel do ruky.
• Jordánsko láká svým Rudým mořem a bohatým podmořským světem. Na doporučení našeho známého potápěče můžete zkusit Mohameda v Aqaba International Dive Center. Dva ponory vychází asi na 50 JOD i s dopravou na místo a pár fotkami na památku.
• Nejlepší koupání i potápění je na Jižní pláži, kde se dá koupat i v zápaďáckých plavkách. Středem pozornosti ale budete, to ne že ne.
• Pohodlně a příjemně se dá přespat hned naproti Jižní pláži v Bedouin Garden Village, kde noc pro dva vychází na 22 JOD i se snídaní.

Wadi Rum

• Do pouště jsme se vydali poprvé – v Maroku jsme poušť navštívit nestihli. Je ale nad slunce jasné, že to je neskutečný zážitek.
• Návštěva pouště je možná jedině za doprovodu místních beduínů. Ti vás vyzvedávají po předchozí domluvě v návštěvnickém centru, kde se zaregistrujete a oznámíte kemp, ve kterém budete ubytovaní. Pokud nemáte Jordan pass viz praktický článek, zaplatíte tam rovnou i vstupné.
• Jak vybrat beduína? My hledali ubytování přes booking.com a vřele našeho lehce podivínského Ahmeda Mohameda doporučujeme. Vezme vás buď do svého kempu Moonshine nebo do kempu sdíleného, kde si stany pro své turisty pronajímají i jiní beduíni, kteří ještě nemají vlastní kemp. Společnost je o to zajímavější a máte šanci popovídat i s dalšími místními. Majiteli tohoto kempu je sympatická syrská rodina, která vyudí výborné jídlo tradičně v zemi. S Ahmedem se můžete spojit i napřímo přes Whatsapp +962777922369, bude mít radost.

• V poušti jsme strávili dvě báječné, ale frišné noci. Vybavte se krom dostatku vody a jídla i teplým oblečením, protože teploty tu v noci klesají až k nule, i když se přes den smažíte v 35 stupních. Ubytování zahrnuje snídani, ale ne vždy večeři – na tom se domlouváte s vaším beduínem. Černý čaj s bylinkami je samozřejmostí.
• A nesmí chybět túra po poušti, že ano. Byznys je byznys, a proto vám ji udělá váš beduín. Šábnout se s někýmdalším možné také není. My ji měli natřískanou a viděli snad skoro všechno, co se za den dá, takže pozor:
  • Um Fruth rock bridge. Jedno z nejfotogeničtějších míst ve Wadi Rum, bohužel ale plné turistů.

• Lawrence’s Spring. U pramenů si můžete pohladit velblouda, ale také vylézt na skálu až k bílému uschlému stromu a prohlédnout si poušť z pořádně výšky.

• Lawrence’s House. Pozůstatky příbytku Lawrence z Arábie. Pokud jste neviděli film, mrkněte.
• Mushroom Stone. Tohle je takovej turistickej kousek. Šutr, co vypadá jako houba. Je to ale při cestě k Um Fruth rock bridge, takže vás to nemine.
• Chicken Stone. Opět turistická atrakce, tentokrát šutr, co vypadá jako kuře a vedle má vajíčko. Beduíni se předvádějí, kdo vyleze rychleji na vrchol. Zajímavější je ale procházka po okolí. Hned za  kamenem najdete pramínky z písku, o jakých se vám ani nesnilo.

• Khazali Canyon. Jedno z prvních místo, kam nás Ahmed zavezl. Procházíte se soutěskou, kde se dá i za doprovodu šplhat po skalách, ale na vlastní pěst to nedoporučujem.
• Shallalah spring. Prameny vyvěrající nad vesnicí Wadi Rum. Hezké stinné a překvapivě zelené místo. Pokud se budete nudit, klidně si tam zajeďte a dopřejte s osvěžující relax.

• Projížděli jsme i kolem duny s červeným a bílým pískem, viděli různé kresby na stěnách a na další místa se šli jen tak projít. Zážitek samotný je tam prostě být, kochat se krajinou jako z Marsu, dát si s beduíny čaj a užít si tam západ i východ slunce.

• Celkem jsme platili za dvě večeře, dvě snídaně, túru a spaní pro dvě osoby 76 JOD – smlouvání je opět na místě.
• Celou galerii fotek z Wadi Rum si můžete prohlédnout tady.

Skalní město Petra

• Do Petry jsme se vydali hned z pouště a opět mezi beduíny. Tihle si ale tradičně malují černé oční linky a připomínají trochu piráty z Karibiku.
• Cílovou destinací byla vesnice Wadi Musa, kde jsou všechny hotely, restaurace a úzké uličky v pořádných kopcích. Řízení ve večerní špičce mezi taxíky není žádný med.
• Před vstupem do Síku, soutěsky vedoucí k Pokladnici (Al Khazneh), musíte absolvovat procházku vstupním areálem plným stánků. Obrňte se trpělivostí. Beduíni z Wadi Rum si z těch peterských právem dělají legraci. Nejenže za každou fotku nebo radu chtějí pár drobných, druhak jsou neodbytní v nabízení oslíků, velbloudů, koní nebo koňského spřežení.

• Jakmile ale vstoupíte do bran Petry, budete ohromeni. Skály jsou někde tak blízko sebe, že skoro nevidíte modrou oblohu, a kopyty probíhajících koní se nesou na metry daleko. Právem se Petra řadí mezi novodobých sedm divů světa.

• Průzkumu a objevování Petry věnujte aspoň dva dny, i když je zpřístupněna jen pětina někdejší nabatejské metropole:
  • Pokladnice – tu nemůžete minout. Jednak je ikonická, druhak kolem ní vede cesta dál do útrob skalního města. Beduíni vás budou lákat na vyhlídku za 10-25 JOD, ale vyplatí se odmítnout, nemačkat se na stezce s dalšími turisty a užít si samotu na jiných výhledech.

• Hlavní obětiště Al-Mazbah – podle nás nejkrásnější procházka, která ale zabere pár hodin, pokud se tedy cestou chcete kochat výhledy a prohlédnout si všechna pestrobarevná obydlí a hrobky vytesané ve skalách jako my. Jak se na ni dostat? Ještě před divadlem za velkým stánkem a toaletami je potřeba zahnout doprava po schodech nahoru. Na vrcholu se nachází obětiště a pokud nechcete jít zpět, cesta dál vede k Hrobce vojína až pod klášter. Výhodou je, že stezka není moc frekventovaná. Jestli jste ztraceni, zeptejte se, kudy vede cesta na obětiště.

• Klášter – výstup stojí za to, jen se připravte na pokřikující trhovkyně a větší koncentraci turistů.

• Kolonádní ulice – promenádu je podle nás lepší projít i až večer nebo brzy z rána, kdy tu není tolik lidí. My si ji skoro prázdnou užili už se stmíváním a Sík měl potom hodně temnou atmosféru.

• Královské hrobky – stezka také není primárně obléhaná turisty a na vrcholu vás čeká moc příjemná čajovna.
• Všechny stezky jsou perfektně popsány v průvodci Lonely Planet, kterého taky doporučujeme přibalit.
• Noc jsme strávili v hotelu Petra by Night, kde ale zaváněl odpad, obsluha byla nepříjemná a nefungoval internet. Jedinou výhodou bylo parkoviště přímo před hotelem.
• Celou galerii fotek z Petry najdete tady.

Rezervace Dana

• Nejzelenější místo v Jordánsku, rezervaci Danu, jsme měli při cestě k Mrtvému moři. Do stejnojmenné vesnice vedou pěkně strmé serpentiny a našemu línému autu daly dost zabrat.
• Strávili jsme tu jen jeden den a mohli jít jen na jednu kratší procházku, ale i tak to stálo za návštěvu. Dana je známá svými spletitými turistickými stezkami mezi kopci, na kterých vás doprovází průvodce – turistické značky nejsou tak promakané jako u nás a snadno se tam člověk ztratí. Místní poradí, na koho se obrátit.
• Přespali jsme na místě zvaném Dana Hotel s báječnou večeří i snídaní, nejmilejšími hostiteli a překrásnou terasou. Přes booking už teď rezervace udělat nejde, ale je možné jim napsat na WhatsAppu +962772387787. Minipokojíček pro dva lidi se snídaní i večeří vyšel na 30 JOD.
• Zajímavé je, že ve vesnici už zůstali jen obyvatelé přežívající na turismu – ostatní se už kvůli nedostatku pracovních příležitostí odstěhovali do jiných vesnic v okolí a Dana je až na pár domků opuštěná.

Mrtvé moře

• Z Dany jsme pokračovali k Mrtvému moři vyzkoušet si, jak se plave ve vodě korkovým špuntům. Je to zábava si jen tak ve vodě sedět. Když se vám ale 9x slanější voda než ta mořská dostane do očí, připravte se na několikaminutovou agónii. Vyzkoušeno za vás.
• Od začátku jsme plánovali navštívit Ammán Beach – pláž pro místní, kde se ženy musejí koupat zahalené. Koupali jsme se v tričku a kalhotech a sůl z oblečení pak hravě vyprali.
• Vstupné bylo poloviční (12 JOD vs 25-30 JOD na soukromých plážích) a ještě jsme si mohli vyzkoušet bahno, co nám přímo ze země vyhrabali místní mladíčci. Balíček bahna jsme si přivezli i domů.
• Zaplavat si v Mrtvém moři je zážitek, krajina víc jak 400 metrů pod hladinou moře nám přišla ale neutěšená a ponurá.